Staň se mistryní ve flirtování a dostaň ho!

20. října 2015 v 21:13 | Maruška H. |  Láska, kluci a vše okolo.
Když píšu článek, většinou čerpám ze své minulosti. O to je těžší psát takovéhle rady. Já v tom tu logiku vidím, vím, jak jsem se v danou chvíli cítila, co jsem udělala a dělat neměla. Jenže Vy ne a tak doufám, že mi z článku nikdo nediagnostikuje nějakou dušení poruchu. 100 lidí, 100 chutí, jak se říká. A v lásce to platí trojnásob.

fotomontáž lvl. Malování

Kdybych si měla vybrat jeden nejoblíbenější koníček, hned vedle koukání na seriály, by to bylo flirtování. Hrát si s klukem, vidět o krok dopředu a užívat si, když se Vás snaží získat… Joo, to mě baví!

Ať už si chceš trochu nezávazně připomenout, že si pořád kočka, anebo máš nový objev, kterému musíš ukázat, že si pro něj dokonalá, flirtování je vždy povoleno! Já jsem v lásce konzervativní duše a tak je článek především pro ty, které se zamilovaly do kluka a jejich den se dělí akorát na "Jóó napsal mi!" a "Achjo, už mi 2 dny nenapsal..."
Holky, tohle opravdu nikdy nedělejte. Musíte si uvědomit svojí cenu a přestat dávat slevy. Že se s k Vám kluk chová divně? Že Vám nenapsal? Jak by řekly moje kamarádky ze třídy Káťa s Janou - "To ty si nenapsala jemu!" :D. Musíte převzít otěže, být nad věcí a že je kluk ten, kdo Vás uloví? ... No, necháme je si to alespoň myslet :).


Za prvé, zaujmi ho.
80% lidí na mé škole tvoří kluci a tak se, i když né chtěně, pořád vracím k příkladům "kluk na škole". Dneska to nebude jinak.
Dejme tomu, že se Ti líbí kluk na škole, (:D to je fakt úsměvný) a sem tam se minete na chodbě. Scénář jak z amerických filmů - on je v tvých očích dokonalý a ty si v jeho očích... Ne, ty tam vůbec nejsi, vlastně ani neví, že existuješ. A s tím musíš něco udělat.

Například, mně se ve druháku začal líbit jeden kluk. Byl to prvák (Pedofilka, těší mě). Říkala jsem mu Hořčice. Pro vysvětlení- jednou měl ve škole žluté triko v té ošklivé (teď sice trendové, ale pořád ošklivé) hořčicové barvě a k tomu stejně barevné kalhoty. Do toho byl blonďák se světlejší kůží. Vypadal jak žlutý kelímek hořčice - a z toho ta přezdívka. Vždycky jsem si ho na chodbě všímala, ale on mě ne. (Ani se nedivím. Když nemá vkus na oblečení, těžko ho bude mít na holky! :D).
Jednou jsem šla naproti němu, koukala mu do očí a usmála se. Úsměv mi oplatil a stávala se z toho denní rutina. Prostě jsem nahodila udici, dál ho neřešila a snažila se zachovat image, že jsem strašně nedostupná. Po pár dnech usmívání, mě začal i zdravit a sem tam něco prohodil.
Škoda, že se to takhle vyvrbilo až ke konci školního roku. Byly tu totiž tři fakty. Byl asi rebel (nebo byl blbej jak poleno), protože prvák neudělal a šel na jinou školu. Pak trochu věc, která se v dnešní době nevidí - neměl Facebook. Jo a ještě taky taková maličkost na konec, měl holku.

Jestli tedy chceš, aby si tě kluk všimnul, musíš ho nějak zaujmout. Udělej to třeba jako já. Usměj se na něj, nebo ho rovnou pozdrav. Máš i povoleno mu napsat. Cokoliv, aby tě zaměřil v hledáčku... Ale to je všechno! Jak jsem už psala, nahodit udici a vyčkávat. Když s tebou bude chtít navázat kontakt, udělá to.

Nech se dobývat.
Nejhorší, co můžeš udělat, je být jak holka z výprodeje. Schválně kolem něj procházet, hihňat se, psát si smutný statusy a prostě mu dávat najevo, že tě má v hrsti. Že se vlastně nemusí ani snažit a vždycky, když bude mít dlouho chvíli, budeš tu Ty.

Jednou ti napsal první, tak si myslíš, že teď bude ideální psát mu každý den a každou minutu, se ptát "Jsi tam?". Napíše ti a ty mu bez váhání během sekundy odepíšeš zpátky. Nejlépe dlouhou slohovku o tvém životě, kdy mu do podrobna popisuješ, co se stalo během posledních deseti let. A třešničkou je, když zareaguje jen smajlíkem. Holka, ten kluk tě prostě nechce, pochop to a neztrapňuj se.

Kluci mají rádi, když na ně holka působí nedostupně, tajemně a oni ji jako správní lovci můžou dobývat. To ale neznamená, že na něj máš být chladná a ignorovat ho. Dej mu naději, ukaž, že o něj stojíš a líbí se ti, nic ale nepřeháněj. Stačí, když ho necháš myslet, že tě "loví" a budeš přitom nad věcí. On si bude myslet, že tě ještě nemá, ale Ty přitom víš, že si ho dostala přesně tam, kam si chtěla :).

Hraj si s ním.
I když se říká, že pokud je tvé tělo jediná cesta k zaujmutí muže, tak si selhala jako žena, berme to trochu s rezervou. Kluci jsou pořád kluci a stejně, jako my se rády podíváme na pěkného chlapa, oni také dávají na vizuální stránku. Hezky se oblékej a upravuj. Ale tím, že budeš každý den nosit výstřih ke kolenům a šortky odhalující celý tvůj zadek, budeš spíš působit jako levné zboží, než něco co stojí za snažení. Jednou za čas máš povoleno vzít si menší výstřih, nebo uplé legíny. Ukaž mu ženské zbraně, provokuj křivkami ale dál to už nenechej zajít. Z toho bude fakt v prdeli zoufalý a bude po tobě toužit ještě víc. Ale Ty co? Ty si přeci o krok napřed a necháš ho, ať se tě snaží získat!

Musíš u něj vyvolat pocit, že není jediný kluk na celém světě, který se o tebe zajímá. Ukaž mu, že se z něj vždycky neposadíš na zadek. Ale stejně jako u oblékání, musíš najít ten zlatý střed. Určitě mu neříkej/nepiš, jak si předevčírem byla s klukem X, včera sis udělala čas na pana Y, ale že nakonec líbá nejlíp neznámý Z. Pak by si myslel, že tě měl každý a že za to snažení nestojíš. Nechej ho jen lehce žárlit.

S úsměvem jsem si vzpomněla na jednoho kluka a na chat, kdy jsem u něj chtěla vyvolat trochu pocit žárlivosti.
(Vlastně Radek je kluk Elišky, ale to jsem jaksi záměrně vynechala:D)


Nenech se sebou zametat!
Jak jsem psala v úvodu, kluci (né všichni, dobře) by si měli uvědomit, že nezáleží jen na nich. Většina mých bývalých lásek byla na ten způsob, že jsem se musela přizpůsobovat já jim. Když jsme šli ven, já musela přijet k nim do města/ vesnice/ cokoliv kde někdo žije. Když měli dobrou náladu, musela jsem mít i já. Když je něco trápilo, musela jsem být smutná i já. Ale když jsem měla z něčeho radost já, nebo byla smutná? No a co. Když jsem něco udělala - třetí světová. Když udělal něco on a já nesouhlasila? Hned jsem byla špatná, že jsem si dovolila něco říct.
Tyhle špatné zkušenosti ve mně něco zanechaly a tak dokážu být šíleně jedovatá, když mi to nějaký kluk připomene. Což mě přivádí k další takové osobní zkušenosti. Ta zkušenost se jmenovala David. Spíš by se hodil do článku o klucích jako například tento, ale co už.

Zkusím to zkrátit, ale nevím, nevím :/. Seznámili jsme se na internetu. Charakteristika? Vysoký, blonďák, sportovec, chytrý, studoval literaturu na vysoké škole a psal. Což pro mě byla smrtící kombinace a ač je to trochu divné, šíleně mě přes to psaní okouzlil. Dvakrát mě pozval ven, ale já nechtěla. Měla jsem z toho strach. O prázdniny jsem ale dostala chut na nějaké to rande zajít a pozvala já jeho. Souhlasil.
Večer před tím dnem D jsem mu tedy napsala, jestli to zítra platí a v kolik má čas. Odepsal, že mi dá brzo ráno vědět, že má ještě nějakou práci. Vzbudila jsem se a nic, pak napsal, že za chviličku, že musí ještě tohle a támhleto. Takhle se to táhlo do 15ti hodin. Byla jsem oblečená, namalovaná a připravená vyrazit na bus. Nějak okolo paté hodiny napsal, že venku prší, tak můžeme jít do kina. Za prvé, nemohl pochopit, že na Paper towns nechci, že jsem ten film už viděla. Za druhé, chtěl, abych z mého prdelákova přijela do obchoďáku v Praze, který má 5 minut od domova. A v sedm hodin napsal, že to necháme na jindy, třeba na pátek. No já měla nervy! Ale tak druhá šance se má dávat a byli jsme domluvený na pátek, ten samý týden. Schválně, otázka za zlatého bludišťáka. Měla Maruška rande nebo ne? Dámy a pánové, neměla. David se za celý den ani neozval.

Takhle jsem to ale nemohla nechat být a po všech zkušenostech, jsem chtěla já odejít s tou hrdostí. Když se mi potom omlouval? Pche, smůla :D! (Chtěla jsem Vám přiložit chat, jak jsem drsná Maruška, co si nebere servítky, ale asi si budete muset vzít lupu - nebo přiblížit stránku žejo, taky možnost.)



A ponaučení z článku? Flirtujte, milujte (se) ale nenechte, aby s Vámi někdo zacházel, až s jako druhou možností!

Mějte se krásně, ahoj ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adam | 20. října 2015 v 22:01 | Reagovat

Holka já tě normálně miluju :-D dokážeš mi vzdycky tak zvednout náladu ze ani nevíš jak :-D fakt úžasnej článek :-)

2 Maruška H. | E-mail | Web | 20. října 2015 v 22:09 | Reagovat

[1]: Jee, no tak ted si zvedl náladu ty mně ! :D Děkuju moc :))

3 Lamič | E-mail | Web | 21. října 2015 v 20:28 | Reagovat

Ty kráso. Nejvíc mě rozsekala ta "limitovaná edice" :-D To jsem naštěstí ještě nezažil.

Až se zase dostanu na samostatný článek na téma vztahů a bude to trochu souviset s tímto tématem, tenhle článek určitě budu sdílet u sebe na blogu pro nahlédnutí z druhé strany barikády. Tohle vydá za tisíc mých slov. Hodně pěknej článek, jehož myšlenka má něco do sebe. Vím z vlastní zkušenosti :)

4 Maruška H. | E-mail | Web | 21. října 2015 v 20:33 | Reagovat

[3]:
Ale musíš uznat, že si to zasloužil! :D

To je super, určitě sdílej :-) .Pak se podívám na tvou verzi, názor kluka mě dost zajímá. Děkuju moc! :)

5 Lamič | E-mail | Web | 21. října 2015 v 20:49 | Reagovat

[4]:To jednoznačně. Já jsem v tomhle ohledu poučenej, protože se mi stalo něco podobného, co tomu "tvému" Davidovi. Jen nešlo v mém případě o ignoraci, ale časté odřeknutí schůzky. Moje blbost :)

Zažil jsem i případ z tvého úhlu pohledu. Narozdíl od tebe jsem slečně ale slečnu po několikátém ignoru rovnou vyhodil ze seznamu přátel a nic nepsal. Neměl jsem zájem, aby se ke mně chovala jak ke kusu hadru, se kterým si může mávat jak chce. A nestála mi za nějaké vysvětlování :)

6 *Shock | Web | 22. října 2015 v 23:02 | Reagovat

Skvělý článek!

Myslím, že takto by se měla chovat každý holka. :)

7 Ivana | 25. října 2015 v 18:37 | Reagovat

Jako nevim ale nejak mi prijde ze na ten blog proste nejak kašleš v poslední době. Skoda byl to jeden z tech lepších blogu :-?

8 Maruška H. | E-mail | Web | 25. října 2015 v 19:12 | Reagovat

Děkuju za komentáře :-)

[7]: Kašlat bych úplně neříkala. Máš pravdu, že nevydávám články tolik jako dříve, ale abych se trochu obhájila... Ono napsat nějaký dlouhý článek, podobný jako tento, není zas tak jednoduché. Jsem ráda, když to za ten týden stihnu. Samozřejmě, že by na blogu mohl být článek každý druhý den, ale byly by to kraviny. Fotky, něco kosmetického, prostě pár slov + stažené obrázky z internetu. A to opravdu nechci.
Není to o tom, že bych přišla ze školy, sedla si k počítači a za pět minut by byl článek hotový. Dá mi dost práce už jen vymyslet téma a většinou nakonec text smažu s tím, že nemá hlavu a patu a akorát bych se veřejně ponížila. Každý to máme nastavené jinak. Mně trvá všechno hrozně dlouho a jsem schopná psát článek klidně 4 dny, dokud s ním nebudu naprosto spokojená. Je klišé se na to vymlouvat, sama to nemám ráda, ale teď to napsat musím. Není čas, kvůli škole a mnohdy ani nálada, protože toho mám teď v osobním životě až nad hlavu.
Jak jsem psala v jednom článku, blogu se věnuji, i když články nevychází. Například tady se můžeš mrknout na projekt, na kterém jsem se podílela :-)  https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1628936914027884&id=1554151171506459

Ovšem děkuji za komentář, vezmu si to k srdci a budu se snažit psát články častěji :-)

9 Ivana | 25. října 2015 v 19:16 | Reagovat

Dekuju za tvou reakci a chápu tě ale mrzi me to. Co se děje v osobním životě? Ze by jsme se brzo dočkali článku o nejakym novým klukovi?

10 Maruška H. | E-mail | Web | 25. října 2015 v 19:21 | Reagovat

[9]: Tak kdyby Tě napadlo nějaké téma, které by sis ráda přečetla, jsem jedno velké ucho :-)
Promiň, nechci to tu veřejně psát. Kluk, joo kéžby :D  :-( . Všichni jsou jak přes kopírák. Buď nechtějí vztah a nebo ho chtějí, ale nechtějí mě :-?

11 Ivana | 25. října 2015 v 19:26 | Reagovat

Tak ja nevim ale docela by me treba zajímalo jakej mas pohled na pomáháni druhým :) jestli ses někdy treba něčeho zúčastnila :) takový zvláštní tema ale me prijde zajimavy protoze mi do toho pravě zapadas ze ty budes taková co pomáhá :) charity a tak :)

12 Maruška H. | E-mail | Web | 25. října 2015 v 19:30 | Reagovat

[11]: No.. Jednou jsem dala svoje už moc nenošené oblečení do kontejneru pro dětský domov, počítá se to? :D :-? Nevím jestli z tohohle tématu něco vytřískám, ale děkuju moc za nápad :)

13 Ivana | 25. října 2015 v 19:36 | Reagovat

Myslim ze vytřískas :) muzes to udělat tak ze lidi si treba vubec nepomahaji a tak :)

14 Lenuš | Web | 28. října 2015 v 9:45 | Reagovat

Skvělý článek :) Ta fotomontáž mne fakt pobavila :D

15 Aneta | E-mail | 5. února 2017 v 20:13 | Reagovat

Jsem strasne rada, ze jsem na tebe narazila <3 konecne se v necem vidim, díky   tobe uz vím, jak se v nich trochu vyznat :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama