Nauč se porozumět klukům, i nám, holkám.

15. prosince 2015 v 14:24 | Maruška H. |  Láska, kluci a vše okolo.
Ne nadarmo se říká, že kluci nerozumí holkám a holky zase klukům. Je to jako bychom mluvili stejným jazykem, ale jinou řečí. Ovšem ty vtipy, že by na pochopení nás, holek, nestačila ani sedmi dílná bichle? Pff :D. Mě, naopak přijde, že jsou holky absolutně průhledné. Možná je to tím, že sama moc dobře vím, jak se v jaké situaci zachovám a co tím doopravdy myslím. V tomhle mají kluci nevýhodu, musí se naučit koukat skrz holku a hledat signály. V dnešním článku bych Vám chtěla přiblížit poznatky a zkušenosti za celý můj dlouhý a stereotypní život, plný lásek, zklamání a nových zkušeností

Prostě nejsme stejní. Tečka.

Nemůžeme všechno svádět jen na jednu stranu. Stejně jako kluci nedělají schválně věci, které nám vadí, tak i holky se ráno nevzbudí a neřeknou si "Dneska budu složitá". Každé pohlaví má už od přírody dané ve vínku jiné vlastnosti. Holky jsou víc empatické a dokážou se vcítit do druhého- poznat kdy je smutný, co v danou chvíli říkat a co ne. Ale kluci (samozřejmě to berte s rezervou, nehážu všechny do jednoho pytle) jsou v tomhle směru trochu pozadu. Mají věci více na háku, nepřemýšlí tolik nad "kravinama" a proto často nevycítí, co holka doopravdy chce, nebo co "tím" signálem myslela. A to je největší problém.

Obrácené myšlení.

Nevím, jak Vám tuhle mou teorii vysvětlit. Zkusím to!

"Podle sebe, soudím tebe" - Například, já strašně nerada dávám někomu napít z flašky, nebo když ze slušnosti nabídnu jídlo a daný člověk si bere furt. Brr, noční můra :D. Proto, když mi někdo nabídne jídlo, nebo dá ochutnat jeho pití, odmítnu. Protože mi je samotné nepříjemné, když to někdo dělá mě. Ale ta druhá strana to může vidět úplně jinak. Bere to jako běžnou věc. Proto mu není blbé, brát si od Marušky chudinky jídlo i pití a s klidem v duši nabídne i mě.

Takové zrcadlo. Máme názor na nějakou věc a automaticky jí přenášíme i do druhých a myslíme si, že to tak mají taky. A podle toho se k nim chováme a děláme závěry.
A takhle to může být i ve snažení zjistit, co ten druhý myslel. Zase napíšu malinký příklad. Furt si s mojí supr čupr spolužačkou Káťou stěžujeme, proč nám ti kluci dávají naděje, i když se na nás pak akorát vyprdnou. Ale to je možná ono. Co když nám prostě žádné naděje nedávají, jen nám to tak příjde? Co, když berou "jejich chování" jako naprosto normální ke každé kamarádce. Nic víc, nic míň.

Já mám asi zafixováno, že když už se s nějakým klukem pustím do seznamování, znamená to pro mě víc. Že se mi líbí, dokážu si ho představit jako potencionálního partnera a určitě je pro mě na vyšší úrovni, než jen obyčejný kamarád se kterým se bavím. Když pak tedy nastane situace, že mě nějaký kluk pozve na rande a chce poznávat, automaticky si převedu tu mou verzi "co pro mě znamená seznamování" na kluka a říkám si, jak to znamená i pro něj něco víc.

Jenže kluci to mají naopak. To laškování a flirtování, neberou za nic vážného a tak, když je do nich nějaká holka zamilovaná (schválně holka kluka pošťuchuje, flirtuje s ním), jednoduše to nepoznají, protože její chování automaticky přirovnají ke svému. Oni sami flirtují jen tak, tak i holka flirtuje s nimi jen jako s kamarádem. A myslí si, že to pro ní nic neznamená - stejně jako to neznamená nic pro něj, když s nějakou slečnou flirtuje.



Jak přemýšlí holky.
"Ráno jsem se probudila, zase jen s myšlenkami na něj. Hned si musím zkontrolovat zprávy, jestli mi nenapsal! Nenapsal… Ta naděje zmizela a moje nálada se otočila o 180 stupňů. K horšímu. Cestou do školy zase přemýšlím, proč mi nepíše. Je online, tak proč? Možná je to tím, že jsem před ním minule řekla kravinu… Jo, to bude určitě tím, celé jsem to pokazila, sakra. Už je skoro večer a pořád nic. Určitě ho už nezajímám. Píše jiným holkám a já jsem byla jen rozptýlení… Tak moc bych si s ním chtěla psát, ale nebudu se vnucovat. Přeci, kdyby chtěl a měl náladu, tak mi napíše."

Věřím, že pochopit holku může být občas těžké :D. Už se mi kolikrát stalo, že jsem byla zamilovaná do kluka a myslela si, že jsem absolutně průhledná. Že o mých citech ví, ale nemá zájem. Po čase jsme se bavili, já mu o svých bývalých pocitech řekla a on se divil, že to vůbec nevěděl.

Promiňte kluci, ale v tomhle jste prostě natvrdlí! Musí se vám říct všechno doslovně. Někdy holčičí signály nerozpoznáte, i když je máte přímo před nosem. A v jiném případě zase až moc tlačíte na pilu a nepoznáte, když holka zájem nemá a potřebuje prostor. A od toho je tu Maruška!

Na holku neexistuje návod. Chce to poznat jaká je, jaké má hranice - jestli je to mrcha co vás tahá za nos, nebo jestli to, co říká a dělá, myslí vážně. Prostě si jí nějak definovat.

My, holky, našim chováním občas vyjadřujeme něco jiného, než jak to doopravdy chceme. Třeba když se nám líbí kluk. Ne, že by jsme za ním šli, sedli si k němu a dali se do řeči. Naopak. Sednema si zády k němu, koukáme jinam a třeba pošťuchujeme našeho kamaráda a sledujeme, jak na to náš idol zareaguje. Za každou cenu nechceme dělat ten první krok. Chceme mít pocit, že se o nás kluk snaží. Trpělivě, ale intenzivně. Že jsme pro něj jiné než ostatní holky a za to dobývání mu stojíme. Jenže vy kluci nemáte šajna, co všechno se nám holkám honí hlavou a děláte závěry jen z jednoho našeho gesta. A zase se dostáváme k tomu obrácenému myšlení. Kdyby kluk chtěl nějakou holku, prostě se k ní tak chová. Teď jste v situaci, kdy vás holka vlastně ignoruje a tak si odvodíte, že vás zřejmě nechce. Né vždycky to tak je.

Nejlepší, co můžete udělat, je jít rovnou na věc. Nědělat předčasně nějaké závěry a prostě jí oslovit, nebo napsat a třeba jí někam pozvat. (To pozvání samozřejmě neuspěchtejte. Už hodněkrát se mi stalo, že mi kluk po otázce "Jak se mám?" napsal, zda s ním půjdu na rande.)

Pokud o vás slečna bude mít zájem, poznáte to. Při oslovení z očí do očí můžete případný zájem vycítit tak, že se holka bude culit - neboli usmívat, červenat, ucukávat pohledem nebo může mluvit vyšším tónem. To prostě neděláme schválně :D. Ale v přítomnosti nějakého pěkného kluka se nám honí v hlavě milion myšlenek. Od toho jak nám to dnes sluší/nesluší, až k tomu co říkáme, jak to říkáme, jak přitom vypadáme, jestli jsme neřekly kravinu. Nervozita dělá divy. Dalším signálem může být, že se vás slečna dotýká. "Omylem" o vás zavadí, při podávání se dotkne vaší dlaně a tak dále...

Psaní budu brát z osobní zkušenosti. Tam to můžete vycítit tak, že vám slečna odpovídá rychle a ne, až za půl hodiny. Snaží se rozvést konverzaci - pokud si s vámi chce psát, určitě nebude odepisovat smajlíkama a jedním slovem. A to, že vám nenapsala první si vůbec neberte. Já sama píšu první nerada. I když o toho kluka hrozně stojím, prostě mi něco brání. Jednak neumím vymýšlet tu konverzaci na začátek - "Ahoj, jak se máš?" mi už příjde prostě trapný. A pak mám v hlavě zafixované pravidlo, že pokud kluk chce, tak to udělá. Když vám chce napsat, napíše. Klidně dva, čtyry, osm dní a sebou. A nepříjde mu to blbý. "Když vás bude chtít, dostane vás".

Tím se dostáváme i na tu druhou "temnou" stránku. Kdy kluk holku spamuje každý den, snaží se sebevíc a ona mu i tak neodepisuje a když jo, tak jednoslovně nebo smajlíkem. Kluci, prosím vás za všechny holky, nedělejte to :(. Když vám holka neodepíše jednou, ani podruhé, těžko se to změní po třetí, po čtvrté a po páté. Akorát si tím zatloukáte hřebíčky do rakve a klesáte v našich očích níž a níž a jste otravní víc a víc. Můžete zkusit jí oslovit osobně a uvidíte, jak se bude chovat. Psaní může často klamat, ale stejně si myslím, že pokud vám neodpisuje a vyloženě vás ignoruje, nemá zájem.

Takhle opravdu ne, kluci...



Jak přemýšlí kluci.
"Joo, ta holka by docela šla. Napíšu jí!.. Tak mi sice neodepsala, ale nevadí, budu to zkoušet dál. Napíšu jí zítra. Odepsala smajlíkem. Hmm tak ta mě určitě chce! Zeptám se jí jak se má, co je u ní nového (i když se absolutně neznáme). Tyjo, zase neodepsala, asi nemá čas. Tak to zkusím zase zítra. A rovnou i pozítří. "

Pro rozlousknutí kluka mám takové hezké pravidlo. Musíš na věc koukat klučičíma očima.
Oni říkají věci tak, jak to zrovna cítí. Nepřemýšlí o tom, co se může stát - jestli z jeho slov nevyvodíme jiné závěry, jestli neřeknou kravinu, prostě udělají to, co chtějí.

Proto často, my - holky, depkaříme nad tím, že na nás nemyslí 24 hodin 7 dní v týdnu. Že nám po společném dni nenapíše smsku, jak to bylo krásné a že nám večer jednu hodinu, osmadvacet minut a dvanáct sekund nenapsal. Oni to nemyslí zle a neříkají si "Já jí psát nebudu". Prostě nemají čas, hrajou třeba hru, řeší něco doma, jsou s kámošem. Ale to neznamená, že jim na nás nezáleží. Tady je jasně vidět ten hlavní spor. Kluk nemá tušení, co se holce honí hlavou, ona potřebuje, aby udělal tohle a řekl támhleto. Z toho pak kluci mají tu hlášku, že jsme složité. A naopak klukům chybí to kolečko navíc a proto máme často pocit, že nám lásku nedávají najevo tak moc, jak bychom chtěly.

Pokud se ti líbí nějaký kluk, potřebuješ, aby si tě všimnul. O tom jsem psala v minulém článku. A dál? Jak poznáš, jestli jeví zájem nebo ne? Já se řídím pravidlem, které bylo v článku již zmnňované. Pokud tě chce, dostane tě.

V horním odstavci jste mohli na screenshotu vidět, že když kluk něco chce, je mu jedno jestli je to blbé, nebo ne, prostě si za tím jde. Holky si často chování kluků idealizují a přirovnávají k sobě, že ony nepíšou, aby se nevnucovaly, tak třeba i kluk nechce psát první, aby se nevnucoval (samozřejmě ne vždycky, to psaní první je hodne diskutabilní). Bohužel kluci nemají smíšené pocity a nebudou holku, kterou chtějí, ignrovat a tvářit se nenápadně, jako to děláme my klukům. Dovolím si tvrdit, že jsme naivní. Veškeré klučičí chování a signály moc zkoumáme a hledáme za tím něco skrytého. Něco, co tím doopravdy myslel. Ale většinou je to tak, jak to je. Nic víc, nic míň.

Takže pokud nevíš, zda tvůj princ jeví zájem, nehledej v tom nic složitého. Bez servítek si řekni, jak se chová. Nepíše ti? Tak si s tebou prostě psát nechce. Nepozval tě ještě ven? Tak s tebou ani na rande nechce. Když tě bude chtít vidět, řekne si o to. Když s tebou bude chtít být v kontaktu, najde si způsob. Když tě bude chtít sbalit, sbalí (nebo se o to minimálně bude snažit.)

Koneckonců pravda občas bolí a právě tím, že my holky bereme všechno hned vážně, nám kluci, i když né asi schválně ubližují.

A shrnutí nakonec? :). Kluci by měli otevřít oči a víc holky vnímat. Zkusit vycítit co chce a vzdát to, když nejeví zájem. A pro slečny mám tip, aby se naučili být trochu flegmatické. Nebrat vážně každou větu a příjmout věci, tak jak jsou.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lenuš | Web | 16. prosince 2015 v 19:21 | Reagovat

Tak tohle je fakt bombovej článek ty jo! Klobouk dolů, naprosto skvěle jsi to vystihla a popsala :)

2 Maruška H. | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 19:30 | Reagovat

[1]: Děkuju moc :) Dal mi pořádně zabrat! Psala jsem ho přes měsíc, s tím, že jsem pokaždé přestala a řekla si, že to je blbost :D

3 Lamič | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 20:39 | Reagovat

Zajímavý pohled na věc. Má něco do sebe.

Podle mého názoru – a to mi klidně vyvrať – některé slečny často nechtějí ten zájem dávat najevo moc okatě i z důvodu toho, aby nepůsobily pro okolí jako laciné kokety. Raději se budou tvářit hrozně nepřístupně a nebudou moc flirtovat a zkoušejí jiné cesty. Samozřejmě neplatí u každé.

U odstavce chlapského myšlení bych to tak úplně neházel do stejného pytle. Myšleno s tím, že chce-li holku sbalit, udělá pro to vše. Za sebe třeba mohu říci, že jsem dost stydlivej a rozpoznat takovou tu tenkou hranici mezi správnou mírou zájmu a zbytečným otravováním není vždy úplně snadný. Proto třeba tolik netlačím na pilu, když můžu a měl bych.

Druhou věcí je ta věc s tím telefonováním a posíláním sms, kdy kluk prostě občas věnuje čas něčemu jinému. Někdy může jít opravdu o zaneprázdněnost. Jindy ovšem i o fakt, že v déle trvajícím vztahu získá chlap často pocit, že holka už je fakt jeho a nemá potřebu ji dobývat a tolik prokazovat lásku. Na tomhle jsem z větší strany pohořel svůj bývalý vztah a je to hodně cenná zkušenost do budoucna. A podle mého tomu mohou do určité míry zabránit obě strany. Ale od holky už to vyžaduje trochu šikovnosti a mírné manipulace :)

Ale to už si nechám pro sebe, případně pošlu soukromně, když si o to přes email napíšeš. Ať jsem trošku sviňa :-p

4 Štěpánka | 20. prosince 2015 v 13:47 | Reagovat

Asi mám jiný pohled na věc. Flirtuji ráda, ale nejde mi ani tak o to, s kým konkrétně, jako spíš o proces samotný. Ráda tvrdím pánům klukům, jací jsou skvělí a šarmantní, jen proto, že takoví jsou a že jsem ráda, když to mám komu tvrdit.
Snad je tomu tak proto, že stojím jednou nohou ve světě dospělých, kde je mnoho mých pánů kluků ženatých, či dlouhodobě zadaných. Člověk nemusí brát flirt jako nic závazného, spíš jen jako koření lepších dnů...

5 Rudolf | Web | 6. února 2016 v 17:08 | Reagovat

Ono s holkama a psaním je to horší... Když napíšeš dřív jak druhý den v 15.20, tak ji uháníš, když napíšeš až 15.22 tak asi nemáš zájem. Když jí během 24h napíšeš dvakrát, tak je to prostě málo, ale nepiš třikrát a víc protože dotěrky nemá nikdo rád.
My máme jednu jistotu, že cokoli uděláme je prostě špatně a úspěšnost vztahu závisí čistě na míře tolerance slečny k našemu špatně.
Aby se v tom kůň vyznal....

6 Lištička | Web | 1. dubna 2016 v 10:59 | Reagovat

Já mám asi spíš "klučičí" myšlení, protože když má kluk zájem, musí mi to říct na rovinu. Náznakům nepřikládám velkou váhu, anebo si jich nevšimnu vůbec :-D Flirtuji ráda, ale jak napsala Štěpánka, je to spíš pro tu zábavu, než že by mi šlo o toho konkrétního kluka. Proto mám ráda zadané muže, kteří už mě znají dlouho a vědí, že tím nesleduji žádný jiný cíl než se rozptýlit a pobavit :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama